Práce z hodin slohu – Obhajoba ježibaby z Perníkové chaloupky
Chtěla bych podat žalobu na dvě děti, co mi kradly z mé milované chaloupky perník.
Poté, co jsem ty nezbedníky chytila, jsem je chtěla poslat na policii, ale nějak mě rozbolely nohy. Rozhodla jsem se proto, že počkám do konce týdne.
Dětem jsem vynadala a pak jsem té holce Mařence řekla, ať napeče perník, který společně s Jendou snědla. Jeníka jsem poslala na hanbu do kouta, ať přemýšlí nad svými činy. Děti se u mě měly dobře, často jsem jim dávala sladkosti, někdy dokonce i jejich oblíbený perník. Děti často brečely radostí. Asi po týdnu se mi tak trochu ulevilo, a proto jsem řekla dětem, že už půjdeme na tu policii. Mařenka ovšem chtěla, ať si sednu na lopatu a kouknu se, zdali je pec dost rozpálená. Řekla, že chce uvařit poslední várku perníku. Poté, co jsem si sedla na lopatu, mě děti hodily do pece.
Vrazi! Bylo tam hrozný vedro, ale nakonec jsem se zachránila. Ty výmysly o unášení byly úplná blbost. Naopak! To já je chci ještě žalovat za pokus o vraždu a lživé vypovídání u výslechu.
Pavel Richtar, tercie B