Sexta A

Student: „Můžu na toaletu? Už cítím pohyb palačinek …“
O chvíl i později:
p. p. Tabášek vysvětlující použití li/-li: „Žák má nějaké střevní potíže, ne-li začínající choleru, vzhledem k tomu, jak dlouho na toaletě je…“

p. p. Onderková: „Tak mi povězte, kde žijí žahavci.“
Student: „No v moři, mechu a kapradí.“

p. p. Tabášek: „Jedním z hesel Sokola bylo Paže tuž, vlasti služ, jak byste to napsal?“
Student: „No, se z s háčkem.“
p. p. Tabášek: „No, já bych to radši sečetl rovnou na ž.“

Učitel: „Jak na vás působila babička?“
Žák: „Tak působilo to na mne tak vesnicky, vstávačka v čtyři, potažmo v pět. Nakrmit kury et citera.“

(Třída řeší dětská slova)
Učitel: „Jak budete dělat, když budete potřebovat na záchod?“
Žák: „Žbluňk, žbluňk.“

(Žák má prezentaci o Voltairovi)
Žák: „…kdyby nezapřel autorství Filozofického slovníku, nejspíše by se nedožil smrti.“

(Žák opravdu nechce psát poznávačku na ryby)
Žák: „Co se mám učit ryby? Jsem snad rybář?“
Učitel: „Tak já nevím, třeba se v tom zhlédnete. Půjdete kolem potoka, tam něco uvidíte a řeknete: „Ha, tohle je parma“ a ta parma vám řekne: „Vy jste mne poznal? Vy jste super, vezmete si mne?“