The Human Adventure Is Just Beginning

Ano, je to tu zas. Zase se do tohoto čísla vecpal Star Trek. Tentokrát ale nebude řeč o významné události nebo o seriálu, ale o filmu. V tomto článku se zaměříme hned na první film, jenž vyšel v roce 1979, Star Trek: The Motion Picture. Film pochází ze studia Paramount Pictures a režíroval jej Robert Wise. Obsazení filmu naleznete na konci článku. Ještě bych se rád vrátil ke svému článku z minulého čísla, ve kterém píšu o 55 letech Star Treku, a rád bych dodal, že k tomuto výročí vznikla i nová kniha – Star Trek: Ex machina – která navazuje na tento film. U knihy bych na chvilku ještě zůstal.

Když jsem knihu otevřel, užasl jsem nad tím, kolik je výtvorů na téma Star Treku. Otočil jsem na další stranu, kde bylo poděkování, jehož druhá část se mi velice líbila. Autor Christopher L. Bennet zde píše: A Jerrymu Goldsmithovi, který bude žít navždy v podobě nadpozemské hudby. Rozhodně musím souhlasit, jelikož znělka tohoto filmu je úžasná. Bohužel jsem tuto knihu ještě nestihl přečíst. Skončil jsem na straně 30. A ne proto, že by byla nějak nudná nebo hrozná, ale ještě jsem si na ni nenašel čas. Avšak i po přečtení prvních stránekz ní mám dobrý pocit a těším se, až si ji přečtu. No a nebudu to dál okecávat a přejdu k samotnému ději filmu.

Hned na začátku filmu můžeme vidět tři klingonské lodě třídy K’Tinga letící k neznámému oblaku enormní velikosti. Samozřejmě, nebyli by to Klingoni, kdyby nevypálili. To se jim ale nepovedlo. Zanedlouho se z oblaku vynořila energetická střela, která „zničila“ jednu z lodí. Ostatní lodě se daly hned na ústup, ale bylo již pozdě. Byly také „zničeny“. Tady bych se rád pozastavil a vyvrátil jeden mýtus o naší škole. Jedno gymnázium naše studenty nazývá Klingony. Já osobně si myslím, že Klingoni jsou rasou, která si zakládá na cti, jsou zdatnými válečníky, ale připadají mi trochu natvrdlí a ne moc chytří. Pokud tím studenti nejmenovaného gymnázia myslí, že jsme zdatní a poctiví, je to pro nás pocta. Pokud tím ovšem chtějí říct, že jsme natvrdlí nebo hloupí, bereme to jako urážku a jako správní Klingoni bychom jim měli vyhlásit válku . I když, po jedné hodině tělocviku si i já začínám myslet, že někteří studenti jsou trochu natvrdlí, jelikož nepochopí, že při odbíjené se balón nechytá, ale odbíjí. Vraťme se ale zpět k oblaku. Víme, že již zničil tři klingonské lodě a nyní pokračuje směrem k Zemi.

Od oblaku se přesouváme na Zemi, kde se admirál Kirk na orbitální stanici setkává s panem Scottem a společně se vydávají k Enterprise, která ještě kotví v doku a probíhají na ní poslední úpravy. Enterprise byla refitována – tzn. vylepšena. Vzpěry warp gondol jsou nyní šikmé, již zmiňované gondoly také prošly jistými úpravami, byl přidán nový a výkonnější impulsní motor, krk spojující primární a sekundární trup je nyní více vykloněný dopředu atd. V knize je celkem dlouhá pasáž, kde admirál Kirk básní nad svou lodí. Srovnává ji se svou starou Enterprise. Říká, že mu připomíná Pegase v letu: její kůže je leskle bílá, spojnice trupů evokovala krk koně se vztyčenou hlavou, šikmé vzpěry gondol zase křídla připravená k prudkému vzletu. Naprosto s ním souhlasím. Sice v tom nevidím Pegase, ale je to moje nejoblíbenější loď. Pokud bych dostal hodnost kapitána a mohl si vybrat svoji loď, neváhal bych ani minutu. O tom si můžu nechat jedině zdát… Poté, co se Kirk a Scotty nalodí na palubu, rozejdou se. Pan Scott do strojovny a Kirk na můstek, kde ho přivítají jeho přátelé z původní Enterprise. Kapitán Decker ještě neví, že byl zbaven velení, a když se to dozvídá, hledá za tím něco víc než jen rozkaz Flotily. Krátce po jejich debatě se na lodi porouchá transportér a osoby, které se na loď snažily dostat, nakonec zemřou. Jedním z nich byl i velitel vědecké sekce. Tu společně s funkcí prvního důstojníka přebírá Decker.

Ve chvíli, kdy se posádka dozvídá, co je cílem jejich mise, obdrží zprávu od stanice Epsilon 9, která monitoruje pohyb oblaku. Bohužel, potkal ji stejný osud jako ty tři klingonské lodě. A je to tu. Loď a posádka se připravují k odletu, naloďují se poslední důstojníci, mezi kterými je i Jimův přítel a kolega, doktor McCoy. Nyní, když už je posádka kompletní, loď opouští dok a vydává se na cestu k oblaku. Při přechodu na nadsvětelnou, též warp rychlost, dojde k poruše a loď je vtažena do červí díry. Společně s ní je tam vtažen i asteroid, který se srazí s lodí. Kirk nařídí palbu z fázerů. Decker tento rozkaz zruší a nařídí palbu fotonovými torpédy. Asteroid je zničen a loď se zastaví. Po této události následuje rozhovor Jima a Willa za přítomnosti McCoye. Kirk si uvědomuje, že novou loď nezná tak dobře a že bude potřebovat čas na to, aby prozkoumal veškeré vylepšení. Zanedlouho dostane kapitán zprávu z můstku, ve které se dozvídá, že se k lodi blíží raketoplán dlouhého doletu. Na palubě není nikdo jiný než Spock. Ten jim pomůže opravit warp pohon a následně sděluje kapitánovi důvod příchodu na Enterprise. Když se poprvé Spock ukázal na můstku, choval se celkem divně, jelikož podstoupil obřad Kolihnar, při kterém dochází k očištění od emocí.

Nyní bych skočil ke konci filmu. Will, Jim, McCoy a Spock se společně s Iliou dostávají k V’Gerovi a dozvídají se o něm pozoruhodnou informaci. V’Ger je vlastně pozemská sonda Voyager 6, která se ztratila v černé díře a nyní chce dokončit to, co začala, tedy spojit se se stvořitelem a předat mu informace, které sesbírala. Při vysílání závěrečné sekvence kódu, díky kterému mohl V’Ger dokončit svůj úkol, se sonda sama sabotovala, aby se mohla osobně spojit se stvořitelem. To znamenalo, že nějaký člověk musel závěrečnou sekvenci kódu poskytnout ze svého vlastního tělesného kódu. Tím, kdo se obětoval, se stal Willard Decker. Ten se po spojení se sondou začal rozkládat a nakonec se k němu přidala i robotická forma Iliy. Oblak se rozloží a vítězoslavně z něj vylétá Enterprise. Kapitán poté nahlásí ztráty a stav lodi Hvězdné flotile a vydá rozkaz k další cestě této lodi.

Když jsem začal sledovat Star Trek, nejdříve jsem se podíval na filmy a tohle byl první, který jsem viděl. Logicky. Velice mě potěšil. Samozřejmě, nebyl by to film, aby v něm nebyly chyby. Teď mám na mysli chyby s rekvizitami (Ve scéně, kdy je loď sklenována, paprsek na můstku se snaží z počítače lodi vytáhnout informace, a je proto nařízeno počítač odpojit. Spock dojde ke konzole a rozmlátí ji, ale v následujícím záběru je konzole zase celá a bez poškození.). A jak jsem již zmiňoval na začátku, film má pokračování v knižní podobě, kterou si v nejbližší době hodlám přečíst.

A ještě slíbené obsazení. Zleva:

Hikaru Sulu	George Takei
Willard Decker	Stephen Collins
Ilia	Persis Kambattová
Christine Chappelová	Majel Barettová
James Kirk	William Shatner
Janice Randová	Grace Lee Whitney
Montgomery Scott	James Doohan
Spock	Leonard Nimoy
Leonard McCoy	DeForest Kelley
Pavel Čechov	Walter Koenig
Nyota Uhura	Nichelle Nichols

Zdroje:

https://www.space.com/star-trek-motion-picture-40th-anniversary-re-release.html
https://donnyversiga.artstation.com/projects/oOzG9O
https://www.amazon.com/Star-Trek-Picture-William-Shatner/dp/B01MYC1V5T
https://www.megaknihy.cz/sci-fi/2962957-star-trek-ex-machina.html?utm_si=RFlidjRTZUc2TWprMk1qazFOekk1TmpJNU5UYz0=&matchtype=&network=x&device=c&creative=&keyword=&placement=&param1=&param2=&adposition=&campaignid=17364182571&adgroupid=&feeditemid=&targetid=&loc_physical_ms=9062869&loc_interest_ms=&searchtype=&gclid=Cj0KCQjwqc6aBhC4ARIsAN06NmN_nkrQYXvTH4WzlKue-VLgCx-kyD9-V-7WgmABfEIJemHfurLUsY0aAqPbEALw_wcB
https://www.reddit.com/r/funny/comments/rqqbko/first_image_from_the_new_james_webb_space/
https://www.quora.com/Which-processors-do-NASA-use-for-their-space-projects
http://3.bp.blogspot.com/-E2Dq_RQ7BGU/UfM3oyAR5NI/AAAAAAAAICk/skuowstT2pU/s1600/vgr1.jpg